Zamilová poezie
Odpustˇ Odpust mi,ztratila jsem lásku k tobě. Odpust,zemřela,je ted v hrobě. A jen já tam kytky nosit smím, at dělám,co dělám,už ji nevzbudím. Možná to tak mělo být,já tě dál už nemůžu mít. Byla to chyba nebo jen osud, já prostě nemůžu, jiného miluju dosud. On si však mou lásku nezaslouží,zranil a pošlapal srdce mé, smůla,že po něm stále toužím,nemůžu si pomoct, je to ztracené.... Jak to je... Láska je srdce v porcelánu, štěstí motýl bez křídel. Smůla je víra bez elánu, bolest hra bez pravidel. Každý tohle zažít musí, když za lásku svou bojuje. Srdce si při tom hodně zkusí,ale ví,že MILUJE.... Ty a já Jsi tak sladký,jak ten bonbon. Jsi tak sladký,jako med. Miluji tě lásko moje, kam ty řekneš půjdu hned. Jsem tak štastná,nevěříš mi? Tady máš klíč,koukni se. Je to klíč od mého srdce,když mě líbáš, vznáším se..... Miluji tě Chci,aby si věděl,že miluji tebe, stejně jako Slunce miluje nebe. Chci aby si věděl,že miluji tě moc, stejně jako Měsíc noc. Chci aby si věděl,že miluji tvé vlasy, stejně jak moře miluje řasy. Chci aby si věděl,že miluji tvé rty, stejně jak ryba nemůže žít bez vody. Chci,abys věděl,že jsi můj sen, na který myslím den co den..
